Ranč FOUCHE

... jednoho dne, bylo to myslím 7.10.2004, se konala na slušovické dostihové dráze dražba anglického plnokrevníka. S kamarádkou jsme se posadili na tribuny a její děj jsme sledovali s povzdálí. Dražili se hříbata i jiní koně. Na závěr dražby vkráčel na předváděcí plochu osmiletý ryzák - valach. Tento ryzák mi padl hned do oka. Byl krásně stavěný, srst mu jen zářila a jeho způsob chůze byl okouzlující. Jen přední nožky měly už viditelně něco za sebou. Při prvním pohledu se mi tento kůň zalíbil a má slova, která byla řečena z mých úst zněly : to je nádherný kůň, jak dělaný pro našeho trenéra. Vyvolávací cena na něj byla stanovená asi 40tis.kč. Nikdo o něj nejevil zájem. Nakonec jeho cena klesla až na 13tis. kč. Někdo v obecenstvu mávl rukou a kůň byl prodaný. Později, ještě ten den, mi volal trenér, u kterého jsem jezdila ve stáji, a zeptal se mě, jestli jsem viděla, jakého koupil koně. Řekla jsem mu, že ne a zároveň jsem se ho zeptala, jestli mi koupil toho krásného osmiletého ryzáka. Trenér nechápal, jak jsem mohla vědět, že koupil zrovna ho a zároveň se divil, proč jsem vyslovila ze svých úst, jestli ho koupil pro mě. Časem to pochopil. Ve stáji jsem se začala od prvního dne o tohoto ryzáka starat a brát ho pod sedlo. Ze začátku jsem s ryzákem měla velké problémy pod sedlem. Byl hodně zkažený, na každé louce se se mnou snažil utéct, když jsem se ho snažila brzdit, tak vyvracel hlavu. V boxe byl na ošetřování zlatý, ale v sedle obrovský nervák zkažený dostihama. Nic méně jsem si ho začala přiježďovat pomocí průvleček a časem jsem si s ním začala tak rozumět, že pro mě byla každá vyjížďka obrovský zážitek. Celou zimu jsem si na něm jezdila jen já a když přišlo jaro, trenér se rozhodl, že začnem ryzáka trénovat. Prvních 14dní si ho začal jezdit a vůbec si s ním nerozumněl. Časem se mu podařilo na ryzáka přijít a začal plný dostihový trénink, ve kterém se ryzák jevil velice slibně. Asi po třech měsících plného tréninku jsme vyjeli na první dostih s ryzákem do Bratislavy ...