BĚLOV 8.11.2008

A zase jsme byli na závodech. Tentokrát na Bělově u Otrokovic. Konal se zde jezdecký den, který pořádal JK Ramir Bělov. Součástí tohoto jezdeckého dne bylo i parkurové skákání, židličková, trail a barely.

Když jsem se o těchto všestraných závodech dozvěděla, začala jsem do nich lámat svoji mladší sestru Karolínu, že by si mohla zajet ten nižší parkurek se svým koněm Hestrikem. No jo, jenomže se nám nepodařilo v týdnu sehnat vozík na koně, takže jsme v pátek ulehaly do postele s tím, že na žádné závody nejedeme.

Já bych za normálních okolností sedla na Faldu a jela opět po kopytě na Bělov, jako vždy na Žlutavu,.. Ale počasí mělo být škaredé, jezdecké odpoledne mělo začínat až ve 12h,.. Takže bych nestihla dojít potom zpět domů za světla. Proto jsem byla rozhodlá - buď vozík, a nebo nikam nejedu.

V sobotu ráno - onen den, mi kolem 9h volala Karolína, že sehnala odvoz - pana Holubáře z Příluku. Posbírala jsem si doma věci, pooblíkala se a hurá do stáje si chystat Faldu na jeho velký den - měl jet poprvé v přepravním vozíku!

Né že by teda Falda ještě nikdy ve vozíku nejel, to ne. Všichni kdo ho znají, ví, že měl s přepravováním se ve vozíku hned poprvé špatnou zkušenost. To jsem Faldu ještě neznala, ale když jsem si ho koupila, se vším mě seznámili. Verdikt byl - zřejmě má klaustrofobii a nerad jezdí ve vozíku - jednou, když jsme ho vezli samotného, vyskočil nám z něj předním okýnkem a zůstal v něm za jízdy vyset...

Takže pro Faldu i pro mě byl tento den vyjímečným hlavně tím, že jsme měli poprvé jet vozíkem.

Ve stáji jsem stihla koně poklidit, vypucovat, Faldovi jsem namazala kopýtka, nabalila jsem si do batohu veškeré potřebné věci - čištění, rukavice, chapsy, ostruhy, koňské kokina :-) ... na Faldu jsem hodila sedlo, přes sedlo uzdečku a nepromokavou deku - kdyby náhodou začlo pršet a síťku se senem .. vzala jsem Faldu na vodítko, síť se senem přes rameno a šli jsme čekat ségru s panem Holubářem na rozcestí kousek od stáje.

Vše bylo tak nějak na rychlo, takže pro nás vozík dojel až těsně před 12h. Věci z Faldy jsme naházeli na auto, sundala se rampa a už na Faldu řechtal Hestrik. Falda byl trochu vykulený, ale při slovní pobídce se rozešel a vkráčeli jsme oba do vozíku s naprostým klidem. Ve vozíku se Falda s Hesťou očuchali, přivítali, .. Já Faldu uvázala radši na dva vazáky :-) , pověsila jsem jim tam síť se seno (Hestrik nenažranec mě hned tím senem málem umlátil :-) a vyrazili jsme na závody.

Cesta tam byla skvělá. Koníci spokojeně stáli na vozíku a zřejmě chroustali seno.

Asi za 20min jsme dorazili na Bělov , kde už vše bylo v plném proudu.

Vyložili jsme koníky - nejdřív šel Falda, naprosto skvěle vystoupil, a pak Hesťa - ten šlápl trošku vedle a sjela mu noha z rampy, ale nic se mu nestalo. Začly jsme sedlat koně. Hestrik začal trochu chytat nerva a nechtěl chvilu postát, byl nervózní, potil se, přešlapoval,.. Falda byl v klidu - zatím :-)

Rychle jsem pak utíkala nás nahlásit do soutěží. Do malého parkuru do 50cm jsem už ségru přihlásit nemohla, protože se vše už rozjelo a v této disciplíně už jeli děcka druhé kolo. TAk jsem pořadatele přemluvila, aby si to mohla Kajos aspoň zkusit zajet bez toho, aniž by soutěžila. A oficiálně jsem ji nahlásila do parkuru do 100cm. Sebe s Faldou jsem nahlásila - klasicky do trailu:-)

Jelikož začal tento jezdecký den parkurem, tak Kajos s Hesťou šli brzy na řadu. Ve skocích do 50cm ke konci zahlásali, že má jít na kolbiště Karolína Lacinová s Hestrikem. Tak se Kajos vrhla do svého prvního parkuru před obecenstvem. Hestrik prvně vymýšlel, ještě než vešel do kolbiště, ale pak se zklidnil a začli skákat. Kajos si zvládala Hesťu naprosto skvěle. Hesťa skákal jak divý a Kajos se držela a Hestrikovi na hřbetě vůbec nezavazela. Jednu překážku jí Hestrik vyštycoval, tak na ni najeli znovu a už ji skočil pěkně. No a myslím, že pak jednu ještě shodili. To byla zřejmě zrovna tahle :

Takže po prvním "rozeskakování" jsem zjistila, že si ségra s Hesťou skvěle rozumí, a že by spolu mohli zvládnout i ten vyší parkur do 100cm.

Trvalo asi 45min než měli odjet další parkur, takže Kajos si šla chodit do ohrady, ve které se měli koně krokovat.. a já jsem šla Faldu trošku prohnat na pole před Bělovem, protože byl protivný jak práca a plný energie. No jo, bodejť by nebyl, když nechodil pod sedlo skoro 14dní, a jen stál v ohradě a pěkně papkal. A proč? Protože si poranil oko a hrozilo mu oslepnutí na něj. Celých skoro 14dní jsem ho jen léčila. Ale očičko se zpravilo , tak jsme mohli vyrazit - sice nepřipravení - ale mohly, vyrazit na závody.

Když jsme se vrátili z pole trošku provětraní, tak už Hestrik s Kájou mířil do kolbiště. Šla jsem se na něj tedy s Faldou podívat. A co jsem neviděla? Svoji malou sestru, jak krosí po kolbišti jak divá, Hestrik pod ní skáče jak divý, krásně se nechá ovládat,.. kůň - bývalý dostiháč.. No prostě - byl na ně krásný pohled a v ten moment jsem na svoji ségru byla hrdá.

Potom, co odjezdila Kajos s Hesťou, začalo pršet. Tak jsme s koňma zalezli pod střechu kde ležel balík sena. Koníci si vesele žvýkali seno a nám pan Holubář donesl na zahřátí čaj s .... nebudu sem psát s čím :-)

Čekali jsme ještě skoro další hodinu, než skončil parkur úplně. Potom se začly stavět už překážky na trail, takže se blížil náš závod.

Nechali jsme Hesťu samotného pod střechou a vyrazili jsme do deště na kolbiště si zkoušet překážky. Pak trail začal.

Bylo nás asi deset účastníků.

Jelikož pršelo, už jsem byla promoklá a Falin byl protivný jak čert, bylo to čekání pro mě nekonečné. A to jsme šli s FAldou ještě k tomu předposlední. Pár koní tam mělo sem tam výpadky, že se svým jezdcem prchli,.. a Falda samozřejmě nemohl zůstat jen tak v klidu, tak vymýšlel hovadiny taky. No prostě jak říkám - protivný a nafrišovaný byl neskutečně.

Když na nás už konečně přišla řada, začínalo se otevíráním branky. Jelikož zrovna z té strany, kde byla branka, stálo stádo krav, Falda nebyl schopný se vůbec soustředit a nechtěl mi vůbec jít k té brance. Nakonec jsme branku pěkně otevřeli, prošli ju, ale bohužel už nechtěl zpátky k ní, aby jsme ji mohli za sebou zavřít.

Rozhodili ho ty krávy tak, že rozšmatlal i kavalety v kroku, které následovaly hned po brance.

Pak byla překážky - táhnout břemeno.

Z jednoho barelu se musel sundat pytel se senem přivázaný na špagátu, hodit ho na zem a táhnout ho za sebou okolo dalšího barelu, a přitáhnout ho zpět na první barel, kde se měl opět položit.

Tohle zvládl Falda skvěle, vůbec se toho pytle nebál - jen mi přišlápl šňůrečku od pytle :-)))

Další překážka byla obrat o 360stupňů ve čtverci.

To Falda zvládl celkem taky jakš takš. Dokonalé to sice nebylo, ale dalo se to:-)

Pak následoval slalom v klusu kolem kuželů. To zvládl Falda naprosto skvěle a pohodově.

Po kuželech následovalo překlusání kavalet ve vějíři. To Faldovi taky šlo.

Pak byla klíčová dírka - vkráčet do ní krokem a pak z ní vycouvat. Falda zareagoval skvěle na mou slovní pobídku pro zacouvání, ale rozešel se tak rychle, že jsem ho nestihla ukočírovat, aby se v té zatáčce správně stočil. Takže mi to rozkopal a získal další trestné body.

Následně přišel můstek. Ten přešel bez jakéhokoliv zaváhání.

A úplně naposled se mělo z místa odskočit do cvalu a přímo před dřevnem, které tam leželo na zemi se mělo na místě zastavit. Falda krásně s místa odskočil do cvalu a před dřevnem to krásně zapichl :-) V této části závodu byl Falda jeden ze tří, kteří jediní tohle zvládli.

No a byl konec závodu. A čekalo se na výsledky. Už jsem chtěla odejít z kolbiště, protože mi bylo naprosto jasné, že potom, co tam Falda předvedl a jak řekla rozhodčí Zdenka Mačáková "Falda nám to sem dnes přišel celé rozkopat" , jsem prostě myslela, že jsme neměli absolutně šanci se jakkoliv umístit.

No jo, ale chvilinku na to vyhlásili výsledky a Faldu a mě jmenovali na krásném pátem místě :-)))

Falda pořádajícím pěkně poděkoval a uklonil se :-)

Pak bylo dekorování - na prvních třech místech se umístily holky ze stáje od Zdenky Mačákové - jsou to moc šikovné holky, mají skvěle připravené koně a skvělou trenérku - prostě bezkonkurenční.

Na čtvrtém místě se umístil pan doktor Bubeník - tentokrát už né jako pořádající , ale pouze jako účastník závodu :-)

No a na pátém místě já s Faldou.

Jelikož pršelo, zřejmě nám káplo i do čočky ve foťáku :-)

A tady už dostáváme zelenou stužku za páté místo a gratulaci od rozhodčí Zdeničky Mačákové.

Po oddekorování se zacválalo ukázkové kolečko. No, myslím, že byly tak tři :-)

A šlo se z kolbiště ven. No a jak na potvoru, tentokrát Falda otevřel krásně bránu, která nás vlastně zavírala v kolbišti. Všichni spoluúčastníci nám jen zafandili,.. no jo, ale co nám to bylo platné, když už se nezávodilo. Ale dalo se to čekat, že tuhle branku si otevřem krásně, protože na téhle straně kolbiště neděsily Faldu krávy:-))

Po odchodu z kolbiště jsme šli rychle odsedlat, naházet věci na auto, koně naložit do vozíku a hurá domů.

Falda opět ukázkově nastoupil a vezl se vesele do stáje.

Doma dostal na sebe suchou deku, kopec sena a plný kyblík granulí a mussli a já se šla domů ohřát a najest.

Na závěr byl chtěla poděkovat pár lidem:

Zdeničce Mačákové - za krásně udělaný a zorganizovaný trail (Zdeni - počasí si nevybereš :-)

Panu Holubářovi - že nás na poslední chvilku odvezl na tyto závody, že jel s našima koníkama naprosto skvěle, opatrně, pomáhal nám držet koně, fotil nás, a koupil nám ten skvělý čaj :-)

Kajce Lacinové - za to, že domluvila převoz koní. A také bych jí tímto chtěla říct, že jí držím palce v dalších závodech a v další spolupráci s Hesťou (Kajko - jste skvělá dvojka s Hesťou a když budeš chtít, určitě to spolu někam dotáhnete)

A na závěr - vzkaz pro holky od Zdeničky - omlouvám se, že jsem vás zklamala s tím, že Falda nevyhrál, jak jste si myslely, ale holt, je to náladový koník a okolnosti před závodama nám nepřály (zdraví nám nepřálo, takže jsme se nemohli ani připravovat). Ale myslím si, že jste byly jen a jen rády, že se tam Falda předvedl tak jak se předvedl - aspoň jste si ty první tři místa užily vy. Moc vám je přeji - zasloužily jste si je oprávněně.